Výměna dat mezi programy RFEM 6 a Allplan může probíhat prostřednictvím souborů různých formátů. V tomto příspěvku popíšeme výměnu dat pro vypočítanou výztuž plochy pomocí rozhraní ASF. Hodnoty pro výztuž z programu RFEM tak můžete zobrazit v programu Allplan jako izočáry výztuže nebo barevné obrázky výztuže.
Kanadská Národní stavební norma (NBC) 2020, čl. 4.1.8.7 stanovuje jasný postup pro metody analýzy zemětřesení. Pokročilejší metoda, dynamická analýza podle čl. 4.1.8.12, by měla být použita pro všechny typy konstrukcí s výjimkou těch, které splňují kritéria stanovená v 4.1.8.7. Více zjednodušující postup, metodu náhradních statických sil (ESFP) v článku 4.1.8.11, lze použít pro všechny ostatní konstrukce.
V addonu Posouzení ocelových konstrukcí programu RFEM 6 je nyní možné posouzení momentových rámů podle AISC 341-16. Výsledek seizmického posouzení je rozdělen do dvou částí: požadavky na pruty a požadavky na spoje. V tomto příspěvku se budeme zabývat požadovanou pevností spoje. Uvedeme zde příklad porovnání výsledků programu RFEM a manuálu pro seizmickou analýzu AISC [2].
Vytvoření ověřovacího příkladu pro výpočetní dynamiku tekutin (CFD) je rozhodujícím krokem pro zajištění přesnosti a spolehlivosti výsledků simulace. Tento proces zahrnuje porovnání výsledků CFD simulací s experimentálními nebo analytickými daty z reálných scénářů. Cílem je prokázat, že CFD model může věrně kopírovat fyzikální jevy, které má simulovat. Tento průvodce popisuje základní kroky při vývoji ověřovacího příkladu pro CFD simulaci, od výběru vhodného fyzikálního scénáře až po analýzu a porovnání výsledků. Pečlivým dodržováním těchto kroků mohou inženýři a výzkumní pracovníci zvýšit důvěryhodnost svých CFD modelů a připravit cestu pro jejich efektivní použití v různých oblastech, jako je aerodynamika, letecký průmysl nebo environmentální studie.
Pro vyhodnocení vlivu lokálních jevů na stabilitu štíhlých prvků nabízí programy RFEM 6 a RSTAB 9 možnost provést lineární analýzu kritického zatížení na úrovni průřezu. Následující článek se zabývá základy výpočtu a vyhodnocení výsledků.
V programu RFEM 6 se výsledky pro uzly sítě konečných prvků stanoví metodou konečných prvků. Aby byl průběh vnitřních sil, deformací a napětí spojitý, jsou tyto uzlové hodnoty vyhlazeny pomocí interpolace. V tomto článku představíme a porovnáme různé typy vyhlazení, které můžete pro tento účel použít.
Tabulkové programy jako EXCEL jsou mezi inženýry velmi oblíbené, protože umožňují snadnou automatizaci výpočtů a rychlé získání výsledků. Propojení EXCELu jako grafického uživatelského rozhraní a Webové služby API je tak nasnadě. Pomocí volně dostupné knihovny xlwings pro Python můžete ovládat EXCEL, číst a zapisovat hodnoty. Tato funkce je proto níže vysvětlena na příkladu.
V programech RFEM 6 a RSTAB 9 lze seskupovat objekty podle různých kritérií. Objekty, které splňují zadaná kritéria, tak mohou být vybrány a upravovány hromadně. To vše umožňuje funkce „Výběr objektů“, která je srovnatelná s funkcí „Speciální výběr“ v programu RFEM 5. V tomto článku si ukážeme, jak lze seskupit objekty pomocí „Výběru objektů“ jako nového pomocného objektu v programu RFEM 6 nebo RSTAB 9.
V tomto příspěvku předvedeme, jak používat „Úpravy výsledků ploch“ v programu RFEM 6, které nahradily funkci „Oblast průměrování“ implementovanou v programu RFEM 5.
Výhodou addonu Ocelové přípoje v programu RFEM 6 je, že lze ocelové přípoje posuzovat pomocí konečně-prvkového modelu, který se vytváří automaticky na pozadí. Zadání komponent ocelového přípoje, na základě kterého se vytváří model, lze provést ručně, nebo pomocí dostupných šablon v databázi. Ta druhá metoda je popsána v předchozím příspěvku v databázi znalostí s názvem „Zadání komponent ocelového styčníku pomocí databáze“. O zadání parametrů pro posouzení ocelových přípojů pojednáváme v odborném článku „Posouzení ocelových přípojů v programu RFEM 6 “.
Možnosti výběru v tiskovém protokolu umožňují zobrazit jednotlivé tvary boulení s odpovídajícím posouzením boulení ve stručné nebo úplné formě detailních výsledků.
V přídavném modulu RF-/FOUNDATION Pro je třeba zadat pro různé návrhové situace (STR, GEO, UPL nebo EQU) odpovídající zatížení (zatěžovací stavy, kombinace zatížení nebo kombinace výsledků).
Dialog pro úpravu kombinací zatížení a výsledků pomocí textového pole není modální dialog. To znamená, že po otevření tohoto dialogu je možné měnit kombinace i mimo tento dialog. Pro definici nebo změnu kombinace pomocí textového pole to znamená, že může být paralelně prováděna s otevřeným dialogem „Upravit zatěžovací stavy a kombinace“.
V tabulce "4.0 Výsledky - souhrn" se na konci výsledků zatěžovacího stavu zobrazí nekonečná (Čebyševova) norma. Tato norma slouží k odhadu největšího vlastního čísla systému. Největší vlastní číslo systému se stanovuje numericky, protože přesné stanovení může být časově velmi náročné.
Pro přehledné zobrazení hodnot výsledků je možné použít různá nastavení. Některé uživatele například ruší bílé pozadí v textových bublinách. Pozadí můžete upravit v "Nastavení zobrazení" pomocí Průhlednosti a Barvy pozadí.
Pomocí kombinací výsledků můžeme vytvořit mimo jiné i obálky vnitřních sil a deformací. Uživatel tak rychle zjistí maximální a minimální hodnoty pro další posouzení.
Řezy jsou vynikajícím způsobem, jak srozumitelně zobrazit a vyhodnotit výsledky. V dialozích pro řezy v programech RFEM a RSTAB je možné zobrazit několik typů výsledků současně.
Při současném posouzení více prutů v jednom návrhovém případu je někdy obtížné rozpoznat rozhodující posouzení. Pro přehledné a kompaktní zobrazení příslušných posouzení můžeme využít možnosti filtrování v tabulkách výsledků. To je součástí všech návrhových modulů pro ocelové, hliníkové a dřevěné konstrukce v programech RFEM a RSTAB.
S přídavným modulem RF‑/LIMITS je možné porovnávat únosnost prutů, konců prutů, uzlů, uzlových podpor a ploch (jen v programu RFEM) prostřednictvím definované mezní únosnosti. Dále je možné kontrolovat posunutí uzlů i rozměry průřezu. V tomto příkladu porovnáme síly v patce sloupu přístřešku pro auto s maximálními přípustnými silami danými výrobcem.
Výsledky MKP výpočtu jsou zpravidla dokumentovány v grafickém zobrazení výsledků pomocí izolinií nebo izoploch. V tomto příspěvku bude blíže vysvětleno, jak připravit výsledkové obrázky s izoliniemi pro černo‑bílý tisk.
V modulu RF-/FOUNDATION Pro je k dispozici grafické zobrazení detailů výsledků. Chcete-li je zobrazit, přejděte po výpočtu do dialogu "2.2 Rozhodující posouzení". V interaktivní grafice tohoto okna lze pro každé provedené posouzení zobrazit příslušné hodnoty.
V záložce "Tabulky výsledků" v dialogu vyvolaném z hlavní nabídky "Výpočet" → "Vybrat pro výpočet..." lze zadat, které tabulky jsou po výpočtu k dispozici.
RFEM 5 nabízí možnost zadat oblast průměrování z hlavní nabídky „Výsledky“ → „Nová oblast průměrování“. Můžeme si přitom vybrat mezi tvarem obdélníkovým, kruhovým nebo eliptickým. S touto možností můžeme například „rozetřít“ singularity od bodového zatížení v dané oblasti průměrování.
Uživatelsky definované viditelnosti usnadňují práci s programem. Po jejich vytvoření lze libovolnou skupinu modelů rychle skrýt nebo zobrazit. To mimo jiné usnadňuje analýzu výsledků ve větších 3D konstrukcích, ale také vytváření protokolu. Při změně geometrie se případně musí stávající viditelnosti aktualizovat.
U relativně velkých nebo relativně malých ploch může dojít k tomu, že automaticky vytvořené hodnoty výsledků poměrově neodpovídají konstrukci. Die Ergebnisse werden bei großen Flächen entweder zu häufig erzeugt oder bei kleinen Flächen zu wenig.